Pastýřský list o NADĚJI

Autor: Lucka Růžičková <luruzic(at)seznam.cz>, Téma: Zajímavé..., Vydáno dne: 22. 06. 2009

Benedikt XVI. Zde máte možnost přečíst si Pastýřský list o naději, vydaný našimi otci biskupi k přípravě na návštěvu Svatého otce Benedikta XVI.



Milé sestry, milí bratři,
při slavnosti svatých apoštolů Petra a Pavla, patronů brněnské diecéze, se celá církev obrací k Římu. V tento den si vždy připomínáme svou jednotu a dva pilíře stavby, která není stavěna s kamene, ale z živých lidí, kteří církev vytvářejí. Tentokrát, když uzavíráme Rok sv. Pavla, vystupuje před námi postava člověka, který dovedl oslovit mnohé národy, hájit a hlásat evangelní zvěst. Nejen proto je i dnes našim velkým vzorem. Nám v moravských a českých diecézích tento svátek připomíná i blížící se návštěvu Petrova nástupce, Svatého otce Benedikta XVI.


Jsme rádi, že přípravu berete vážně. My biskupové se připravujeme spolu s vámi. Modlíme se, abychom všichni jasněji zahlédli vše, co bývá zastřeno a přehlušeno chvatem současného dění. V minulém listě jsme se zamýšleli nad vírou, dnes chceme promluvit o naději. Právě ona se stala mottem papežovy návštěvy v Brně 27. září letošního roku.

Sama slavnost sv. Petra a Pavla hovoří o naději jasně. Kolik protivenství, kolik vln pronásledování, kolik vnitřních nebezpečí již církev přečkala. Kolik chyb a lidských nedokonalostí muselo být vyváženo Božím milosrdenstvím. Kdyby se nenaplňovalo slovo Kristovo: Ty jsi Petr, skála a na té skále založím svou církev a pekelné brány ji nepřemohou (Mt 16, 18), kdyby stále a beze změny neplatil jeho slib: Já jsem s vámi po všechny dny až do skonání světa (Mt 28, 20), nemohla by církev žít. Víra, kterou vyznáváme, plodí naději, v níž žijeme a která se v minulosti naplňovala. Jsme přesvědčení, že se bude nadále naplňovat až k úplnému dovršení v Bohu.

papež Benedikt XVI.

Mnoho lidí dneška (nás nevyjímaje) prožívá obavy a nejistotu z budoucnosti. Proč tomu tak je? Odpověď je jediná. Bez víry a úcty k Bohu jsme v pokušení doufat ve své vlastní síly, nebo v jiné mocné lidi, toužit po majetku, úspěchu či moci. Tato iluze nevede k naplnění života a – protože neobsahuje trvalou hodnotu – často rychle mizí. Předmětem křesťanské naděje je spása. Doufáme v Boha a klademe ho na první místo. Nežijeme však mimo realitu a dovedeme se těšit a radovat z krásy stvoření a života. Nezapomínáme však ani na evangelní výzvu: Hledejte nejprve Boží království a jeho spravedlnost, a všechno ostatní vám bude přidáno (Mt 6, 33)

Nechtějme v osobním životě všechno uchvacovat jen pro sebe, mohlo by se stát, že kromě vzpomínek nebudeme mít nakonec nic. Nevyhýbejme se ani obtížných rozhodováním, kdy je nesnadné vycházet z pozice víry. Vždyť jen tak se mohou naše naděje naplnit a my jen takto můžeme s odvahou vstupovat i do obtížných úseků budoucnosti.


Naděje se nejvýrazněji projevuje na vztahu k budoucnosti, jejímiž nositeli jsou děti. Současná společnost nemá dost naděje a zdálo by se, že proto má málo dětí. Platí to však i obráceně. Sobecká společnost má málo dětí, a proto nemá naději vzhledem k budoucnosti.

Ideologové konzumního životního stylu přinášejí spousty argumentů, proč a kdy nemít děti. My křesťané přijímáme život jako Boží dar a usilujeme o jeho ochranu od početí až po okamžik smrti. Važme si rodičů s více dětmi a pomáhejme jim, aby nepocítili nouzi.


Děti jsou nejdražším Božím darem. Jsou darem, ale současně i úkolem. Záleží na našem příkladu, jak budou vychovány, jaké hodnoty budou mít v jejich životě rozhodující roli, co pro tyto hodnoty budou schopni obětovat. Od čeho se bude odvíjet základní smysl jejich života? A můžeme si položit otázku: Bude zakotven v Božím království?
Modlíme se za vás všechny, abyste ve svých rodinách tvořili živé ostrůvky Božího království, abyste do společnosti vrátili to nejdůležitější: matky a otce, šťastné děti a rodinný život.
Stojíme, sestry a bratři, na prahu doby dovolených a prázdnin. Využijme ji k tomu, abychom si odpočinuli a hlavně se potěšili tím, že budeme mít zejména v našich rodinách, i těch řeholních, více času pro sebe navzájem.
K tomu všemu Vám žehnáme.

Váš biskup Vojtěch
a všichni biskupové Moravy a Čech