Neteř fatimské vizionářky sestry Lucie dos Santos řekla, že její teta byla člověkem jako každý jiný, ale dala jí jednu dobrou radu, o kterou se chce podělit i s námi: modlit se každý den.
"
Prosila mě, abych se každý den modlila růženec, protože je mnoho lidí, kteří se ho nemodlí", říká pro CNA
Maria dos Anjos, neteř fatimské vizionářky
Lucie dos Santos, a dodává: "
Právě o to prosí Panna Maria - abychom se každý den modlili růženec. Na světě je mnoho lidí, kteří se nemodlí, a mnozí z nich půjdou do pekla, protože se za ně nemá kdo modlit."
Maria dos Anjos viděla svou tetu pouze při návštěvách v klášteře; řekla však, že na radu, kterou jí Lucie dala, že se má každý den modlit, "
nikdy nezapomene".
Maria vzpomíná, jak se své tetě několikrát přiznala, že růženec nedokončila, protože byla velmi unavená z těžké celodenní práce na poli. Lucie jí nic nevyčítala, právě naopak, povzbudila ji, aby "
vždy začala, a pokud jej nedokončí, dokončí ho Panna Maria."
Marie je dcera jedné ze starších Luciiných sester. Vyrůstala v domě, který byl přesně naproti domu, v němž bydlela Lucie se svou rodinou.
Nyní jsou na tomto místě vydlážděné ulice a kolem těchto domů jezdí mnoho aut. Vedle Luciina domu, ze kterého je nyní muzeum, přístupné veřejnosti, je množství obchodů pro turisty. Marie vzpomíná, že když ona vyrůstala, "
nebylo tam nic, jen hora, několik ovcí a oslů."
Ačkoli v době, kdy Lucie vstupovala do kláštera, měla Marie pouze rok, její rodina ji chodila často navštěvovat. Říká, že "
Lucie byla řeholní sestrou jako všechny ostatní. Nebyl mezi nimi žádný rozdíl. Byla stejná, jakož i ostatní sestry v klášteře, a vždy prožívala radost - jako dítě a také jako řádová sestra."
Vzpomíná, jak její matka vyprávěla o svém a Luciině dětství, přičemž znovu opakuje, že Lucie byla dítě jako každé jiné a nikdy neměla nouzi o kamarády: "
Chodilo si s ní hrát hodně dětí; jejich rodiče totiž pracovali ve vinici a děti nechávali u Luciiny mámy, která na ně dohlížela."
Mariina babička, čili Luciina maminka, Maria Rosa Farreira byla katechetkou a učila děti, které k ní rodiče dávali.
Víra hrála v této rodině vždy velkou roli, ještě před zjeveními, řekla Marie a vysvětlila, že "
vždy jsme se modlívali růženec, v neděli jsme se účastnili na mši a dělali jsme to, co jsme vnímali, že je třeba udělat."
Po zjeveních Panny Marie "
jsme pokračovali, snažili se ještě více a připomínali jsme si, že Panna Maria nás prosila, abychom se více modlili a obětovali", a s úsměvem dodává, "
děláme si domácí úkol na jedničku."
Vzpomínala i jak se zúčastnila na mši sv. s Janem Pavlem II. během jedné z jeho tří návštěv Fatimy a jak z jeho rukou přijala svaté přijímání, přičemž stála po boku své tety, sestry Lucie: "
Dostala jsem svaté přijímání přímo z jeho rukou; z rukou Svatého otce. Byla jsem velmi šťastná, i vy byste byli, že?"
I přesto, že s Janem Pavlem II. nemluvila, prožívá Marie tento zážitek stále "
velmi intenzivně" a velmi se potěšila, když se dozvěděla, že na oslavu století fatimských zjevení přijede 12. až 13. května i papež František.
Marie říká, že svatyni vždy navštěvuje mnoho lidí a že mnoho lidí, včetně její rodiny, se modlí růženec: "
Zdá se, že lidé jsou oddanější a zbožnější", a dodává, "
Podle mě se víra rozmnožuje zde, i na celém světě. Alespoň já si to myslím, protože sem přichází mnoho lidí; my se však potřebujeme modlit stále více. Myslím že to, že se Panna Maria zjevila právě zde, přineslo lidem velmi mnoho dobra."
Zdroj:
www.catholicnewsagency.com, 6. 10. 2017
Převzato z
www.lifenews.sk,
článek z 13. 10. 2017 naleznete
zde.
