Migrace serveru 14. až 15. března 2020

Od soboty 14. 3. do neděle 15. 3. by měl (dá-li Bůh) proběhnout dlouho připravovaný přesun serverů A.M.I.M.S. se všemi weby s výjimkou TV-MIS na nový cloudový virtuální server, protože současná dvojice fyzických serverů pořízených v roce 2007 se již blíží konci své životnosti - či přesněji řečeno - je již několik let za hranicí životnosti a funguje už jen zázrakem - snad proto, že jsme dosud neměli nikoho, kdo by přesun a s tím sovisející úpravy systému provedl. Prosím proto všechny, kteří vkládají obsah na weby na našem serveru, aby v době přesunu, tedy od pátku 13. března až do ohlášení, že se přesun úspěšně zdařil, nevkládali žádný obsah. Stejně tak se omlouváme, že i komentáře které budou vloženy v době přesunu, již nebudou překopírovány a po spuštění webů na novém serveru nebudou. Děkuji za pochopení. Další informace o průběhu migrace a okamžiku jejího dokončení, naleznete zde. Srdečně zdraví P. Pavel Zahradníček

Aktualizace z 26. 3. 2020: Momentálně je možné vkládat nový obsah bez omezení, tj. včetně obrázků! Nyní řešíme určitý problém, týkající se vkládání komentářů. V přesunu budeme pokračovat ještě o týden později, tj. o víkendu 4./5.4.2020. Od pátku 3.4. opět nenahrávejte žádný obsah na weby a neměňte texty - bude probíhat další pokus o přesun a změny by se vám nepřekopírovaly na nový server. Děkuji za pochopení. P. Pavel
Zajímavé...

Karol Dučák: Mše svatá je obětí i účastí na Pánově tajemné večeři

Pro příslušníky ultrakonzervativního tábora v Katolické církvi je charakteristická jedna věc. Pravdou je jen to, co oni považují za správné. Povětšinou odmítají značnou část textů v dokumentech Druhého vatikánského koncilu i pokoncilní liturgickou reformu.





Pokud přijde nějaký katolík s definicí, která nevyhovuje jejich přesvědčení, je odepsán v lepším případě jako pomýlený katolík, v horším případě jako heretik.

Jedním z kamenů úrazu ve vztahu ultrakonzervativních a konzervativních katolíků je definice mše svaté.

Pro ultrakonzervativce je typické, že na otázku, co je mše svatá, odpoví bez váhání, že je to zpřítomnění kalvárské oběti Ježíše Krista. Nic víc a nic míň. A tady je třeba konstatovat, že je to sice správná, ale jen částečná, nekompletní definice katolické liturgie. Ano, mše svatá je především zpřítomnění oběti Ježíše Krista na Kalvárii nekrvavým způsobem, ale zároveň i mnohem víc. Mše svatá má mnoho rozměrů a není možné ji charakterizovat jedinou zkrácenou definicí.

Nabízí se otázka, proč tedy ultrakonzervativci tak urputně lpí výlučně na okleštěné, neúplné definici mše svaté? Tento postoj má svou staletou genezi a tak ho i musíme chápat. Když počátkem 16. století vystoupil Luther se svou reformací, kritizoval jednak skutečné nedostatky soudobé Katolické církve, jenže postupem času začal deformovat katolické učení a hlásat nemálo heretických názorů. Jedním z nich bylo i zpochybnění katolického učení o obětní povaze mše svaté. Tridentský koncil následně zcela zákonitě zaujal obranný postoj a navěky zpečetil katolické učení o obětní podstatě mše svaté. (Srov. TRIDENTSKÝ KONCIL, Sessio XXI, 17. IX. 1562: DS 1738–1759.)

Toto učení jednoznačně potvrdil i Druhý vatikánský koncil, nespokojil se však s polovičatou, neúplnou definicí mše svaté, ale rozvinul a obohatil katolické učení o mši svaté. V konstituci o posvátné liturgii Sacrosanctum concilium, kterou - jak je notoricky známé - svým podpisem slavnostně potvrdil i arcibiskup Lefebvre, pozdější odpůrce pokoncilní Katolické církve, se uvádí: „Náš Spasitel při Poslední večeři, tu noc, kdy byl zrazen, ustanovil eucharistickou oběť svého těla a své krve, aby pro všechny časy, dokud nepřijde, zachoval v trvání oběť kříže a aby tak své milované snoubence Církvi zanechal památku na svou smrt a na své vzkříšení: svátost milostivé lásky, znamení jednoty, pouto bratrské lásky (Srov. sv. Augustin, In Ioannis Evangelium Tractatus XXVI, cap. VI, n. 13: PL 35, 1613.), velikonoční hostinu, v níž je požíván Kristus, duše se naplňuje milostí a dává se nám záruka budoucí slávy. (Římský breviář, antifona k Magnificat druhých nešpor svátku Božího těla.)“ (Sacrosanctum concilium, č. 47.)

geralt, CC0 Public Domain / FAQ, pixabay.com


Ve smyslu textu této koncilní konstituce náš Spasitel při poslední večeři ustanovil eucharistickou oběť z těchto důvodů:

1. aby jí v průběhu věků zachoval oběť kříže, dokud nepřijde, a aby svěřil církvi, milované nevěstě:
2. a) svátost milosrdenství,
2. b) znak jednoty,
2. c) pouto lásky,
2. d) velikonoční hostinu, abychom my, věřící katolíci, měli možnost sytit se nebeským pokrmem: tělem a krví Ježíše Krista.

Při Poslední večeři uplatnil náš Spasitel zvyklosti obětní hostiny, tedy židovské paschální hostiny. Tak, jak měl věřící Izraelita účast na oběti beránka v Chrámu paschální hostinou, tak má společenství věřících podíl na Ježíšově velikonoční oběti prostřednictvím obětní hostiny, kterou Kristus přičlenil k oběti kříže. (Srov. Berger R. Liturgický slovník, s. 147)

Výstižně to dokumentují Všeobecné pokyny k Římskému misálu (zkratka VPŘM). Hned v úvodu se píše: „Když Kristus Pán chtěl slavit se svými učedníky velikonoční večeři, při níž ustanovil oběť svého těla a krve, přikázal přichystat velkou prostřenou místnost (Lk 22,12).“ (VPŘM, odst. 1)

Ježíš Kristus velmi toužil dát věřícím k dispozici velikonoční hostinu, aby věřící mohli přijímat Kristovo tělo a krev, takže by se jejich duše naplňovaly milostí a aby tak dostávali závdavek budoucí slávy! Toto byla nejvážnější pobídka, která vedla Ježíše Krista k rozhodnutí ustanovit mši svatou! Tedy ustanovení mše svaté nebylo samoúčelné, ale mělo nám, věřícím katolíkům, pomoci postupně se přeměňovat na tělo a krev Kristovu, protože svaté přijímání vytlačuje z člověka to pozemské a naplňuje ho nebeskou milostí. Člověk, který s upřímnou touhou často přijímá Tělo a Krev Páně, je stále méně lidský a stále více božský. Proto, jak uvádějí VPŘM v článku 72, „při poslední večeři ustanovil Kristus velikonoční oběť i hostinu. Jí se oběť kříže neustále v církvi zpřítomňuje, když kněz – zpřítomňující Krista Pána – činí totéž, co sám Pán konal a přikázal učedníkům, aby konali na jeho památku. (Srov. II. VAT. KONCIL, konst. o liturgii Sacrosanctum Concilium, č. 47; POSV. KONGR. PRO OBŘADY, instr. Eucharisticum mysterium, 25. V. 1967, č. 3a, b: AAS 59 (1967), str. 540–541.) Kristus totiž vzal chléb a kalich, vzdal díky, lámal, dal svým učedníkům a řekl: Vezměte, jezte, pijte; toto je moje tělo; toto je kalich mé krve. To čiňte na mou památku.“ (VPŘM, odst. 72)

Mše svatá je nejen eucharistickou obětí Ježíšova těla a krve, ale také velikonoční hostinou, či Pánovou večeří, při níž nás Kristus, věčný velekněz Nové smlouvy, zastoupen knězem Katolické církve, sytí nebeským pokrmem a tak „nám poskytuje něco jako předchuť účasti na liturgii nebeské. Ta se slaví ve svatém městě Jeruzalémě, k němuž směřujeme jako poutníci; tam sedí Kristus po Boží pravici a vykonává službu ve svatyni, v pravém stánku. (Srov. Zj 21,2; Kol 3,1; Žid 8,2.) V pozemské liturgii zpíváme s celým množstvím nebeských zástupů chvalozpěv slávy Pánu a ctíme památku svatých v naději na podíl a společenství s nimi.“ (Sacrosanctum concilium, č. 8)

Mše svatá umožňuje věřícím účast na pozemské Pánově hostině a tím jim dává příslib účasti na nebeské hostině, jak to Bůh přislíbil lidstvu už prostřednictvím proroka Izajáše: „Hospodin zástupů připraví na této hoře všem národům hostinu tučnou, hostinu s vyzrálým vínem, jídla tučná s morkem, víno vyzrálé a přečištěné.“ (Iz 25, 6)

Ještě jasněji to zdůrazňuje Zjevení Janovo, kde se píše: „Aleluja! Pán, náš Bůh vševládný, se ujal království! Radujme se, jásejme a vzdejme mu čest, neboť nadešla Beránkova svatba, jeho nevěsta se připravila.“ (Zj 19, 6-7)

A o něco dále čteme: „Blaze těm, kdo jsou pozváni k Beránkově svatební hostině.“ (Zj 19, 9)

I proto je obohacen obřad svatého přijímání v řádné formě římského ritu. Kněz obrácen k lidu nejprve drží zlomenou hostii a říká: „Hle, Beránek Boží, ten, který na sebe vzal hříchy světa.

Vzápětí však dodává mírně upravený text ze Zjevení Janova: „Blahoslavení, kdo jsou pozváni k večeři Beránkově.

Tento text je nový, v mimořádné formě římského ritu přítomen nebyl. Je však obohacením obřadu svatého přijímání, protože „Eucharistie je tak anticipující účastí na nebeské liturgii.“ (Viem, komu som uveril, s. 346)

Takové chápání nacházíme i u církevních otců, kteří považovali mši svatou za účast na Pánově večeři. Dokumentuje to ostatně i modlitba před svatým přijímáním v řeckokatolické Svaté Božské liturgii našeho otce svatého Jana Zlatoústého, ve které jsou kromě jiného slova: „Přijmi mě dnes, Synu Boží, k účasti na své tajemné večeři…“ (Svatá božská liturgie našeho otce svatého Jana Zlatoústého, s. 58)

V nejstarších dobách Církve bylo zvykem, že každý, kdo přišel na slavení Eucharistie, přinesl i obětní dar. Počínaje papežem a konče nejjednodušším věřícím, každý přispěl na slavení eucharistické oběti. Svatý Cyprián (+ 258) při jedné příležitosti vyčítal jisté chamtivé bohaté paní: „Přicházíš slavit Pánovu večeři bez obětního daru a bereš si částku z obětního daru, co přinesl chudý člověk.“ (Citováno podle: Malý, V.: Slávenie svätej omše, s. 57)



Svatý Atanáš ve 4. století napsal: „Moji milovaní bratři, nepřicházíme k dočasné, ale k věčné nebeské hostině. Nezobrazujeme ji stíny; přistupujeme k ní ve skutečnosti.“ (Hahn S. Baránkova večera - svätá omša ako nebo na zemi, s. 116)

Nejdůležitější je, že Druhý vatikánský koncil deklaroval kontinuitu s učením Tridentského koncilu, co potvrzují i VPŘM: „Obětní povaha mše, slavnostně prohlášená tridentským koncilem, ve shodě s všeobecnou církevní tradicí (TRIDENTSKÝ KONCIL, Sessio XXI, 17. IX. 1562: DS 1738–1759.), byla opět potvrzena tímto významným výrokem II. vatikánského koncilu, týkajícím se mše: »Náš Spasitel při poslední večeři ustanovil eucharistickou oběť svého Těla a Krve, aby tak po všechny časy, dokud nepřijde, zachoval v trvání oběť kříže a své milované Snoubence církvi zanechal památku na svou smrt a na své vzkříšení.« (II. VAT. KONCIL, konst. o liturgii Sacrosanctum Concilium, č. 47; srov. věrouč. konst. o církvi Lumen gentium, č. 3, 28; dekr. o službě a životě kněží Presbyterorum ordinis, č. 2, 4, 5.) Co koncil učí, to bez ustání vyjadřují mešní texty.“ (VPŘM, odst. 2)

2.vat. koncil, foto: Peter Geymayer, zdroj: http:// cs.wikipedia.org /wiki/Soubor:Konzilseroeffnung_2.jpg


Ve smyslu těchto, ale i mnoha jiných dokumentů, které zde pro krátkost času a prostoru nemohou být uvedeny, nezpochybnitelně platí, že mše svatá je zpřítomněním ne jedné, ale dvou přelomových událostí v dějinách Církve: kalvárské oběti Ježíše Krista a Poslední večeře. Ježíš velmi dobře znal slabost lidské přirozenosti a věděl, že slabý duch člověka potřebuje posilu nebeského pokrmu, proto ustanovil Eucharistii jako hostinu, neboli večeři, abychom měli život věčný. On sám řekl: „Kdo jí mé tělo a pije mou krev, má život věčný a já ho vzkřísím v poslední den. Neboť mé tělo je pravý pokrm a má krev pravý nápoj. Kdo jí mé tělo a pije mou krev, zůstává ve mně a já v něm.“ (Jan 6, 54-56)

Eucharistie je poklad nevyčíslitelné ceny. Přistupujme tedy s vroucí vděčností co nejčastěji s čistou duší, nezatíženou smrtelným hříchem, ke svatému přijímání.

Karol Dučák

Použitá literatura:

1. Berger R. Liturgický slovník. Vydání první. Praha: Vyšehrad, 2008. 592 s. ISBN 978-80-7021-965-2.

2. Denzinger, H. – Schönmetzer A. Enchiridion symbolorum, definitionum et deklarationum de rebus fidei et morum. Editio undecima. Friburgi Brisgoviae: Herder, 1965.

3. Dokumenty Druhého vatikánskeho koncilu. Trnava: Spolok svätého Vojtecha, 2008. 847 s. ISBN 978-80-7162-738-8.

4. Hahn S. Baránkova večera - svätá omša ako nebo na zemi. Bratislava: Redemptoristi – Slovo medzi nami, 2005. 152 s. ISBN 80-968638-4-3. 5. Malý, V.: Slávenie svätej omše. 185 s. Dostupné z:
https://gloria.tv/post/wgGqSRFjc9Wd1W1G3utSy9gWU.

6. Svatá božská liturgie našeho otce svatého Jana Zlatoústého. Praha: Apoštolský exarchát Řeckokatolické církve v ČR, 2007. 99 strán. Dostupné z:
http://reckokatolici-otrokovice.cz/svlitcz.pdf.

7. Viem, komu som uveril. II. vydanie. Z nemeckého originálu preložil A. H. Mateje. Trnava: Spolok svätého Vojtecha, 1990. 431 s. ISBN 80-7118-004-1.

8. Všeobecné pokyny k Římskému misálu, Editio typica tertia 2002. Dostupné z:
https://cbk.blob.core.windows.net/cms/ContentItems/296_00296/23-vseobecne-pokyny-k-rm.pdf.

aitoff, CC0 Public Domain, pixabay.com

Sdílet

Související články:
Eucharistie a evangelická Večeře Páně nejsou totéž (31.01.2020)
Výzdoba o slavnosti Božího Těla kostela sv. Jiljí v Křelově (21.06.2019)
Cesta na mši svatou může být nejlepší cestou z problémů (04.03.2019)
Jak andělé s námi slaví liturgii? (18.10.2018)
Přinášení obětních darů věřícími – návrat k tradici starokřesťanské Církve (16.06.2018)
Kardinál Sarah o východisku z krize v liturgii a církvi (07.04.2018)
Karol Dučák: Latina a my - 2. část (23.02.2018)
Karol Dučák: Latina a my - 1. část (21.02.2018)
Karol Dučák: Je mše svatá jenom kalvárská oběť? (17.01.2018)
Co s kytarou v římské liturgii? (02.01.2018)
Akatist požehnania rodín - pobožnost před ikonou Svaté rodiny (31.12.2017)
Poprvé na mši (21.09.2017)
Kardinál Sarah: Liturgie se musí smířit sama se sebou (02.09.2017)
Menza Domini (stůl Páně) je už po 2000 let nejposvátnějším místem katolických chrámů (15.08.2017)
Kniha Zjevení sv. apoštola Jana - manuál ke katolické bohoslužbě (01.05.2017)
Meditace o mši svaté (video) (28.04.2017)
Odmítl sv. Pio mši Pavla VI.? (14.12.2016)
"Přijdou dny, kdy z toho co vidíte, nezůstane kámen na kameni, všechno bude rozbořeno." (11.11.2016)
Plná brněnská bazilika uvítala kardinála Burkea (15.10.2016)
Kardinál Sarah: reforma reformy přijde (07.10.2016)
Komentář arcibiskupa J. Graubnera: Spor o liturgii? (06.10.2016)
Pomazání nemocných - "Znamení" (04.06.2016)
Pomazání nemocných - současné slavení (03.06.2016)
Sv Hostýn: přímý přenos mše svaté za nemocné kněze (28.01.2016)
Relikvie sv. Terezky z Lisieux na Slovensku (11.01.2016)
Jak světit čas po katolicku (07.01.2016)
Záznamy kázání z Trnavské novény 2015 (Pavol Hudák, M. Kuffa, Ján Majerník, Cyril Vasiľ SJ a další) (24.11.2015)
Záznam mše svaté z Národního eucharistického kongresu
+ Text kázání papežského legáta kard. Cordese
(18.10.2015)
Věřící na eucharist. kongresu zaplnili náměstí Svobody (18.10.2015)
Národní eucharistický kongres 2015 (21.01.2015)
Mons. Nykiel: Zpovědní tajemství nepřipouští výjimky (14.11.2014)
Podobenství o hřivnách (13.11.2014)
(Záznam) - Svatořečení Anežky České 1989 (FULL HD) (13.11.2014)
Zaplnili brněnskou katedrálu, aby uctili faráře arského (20.09.2014)
Nejlepší vtipy z Kalvárie (26.07.2014)
Kardinál Burke o hodnotě liturgie při formování a záchraně víry (20.05.2014)
Iz 7,10-14 - Hle, panna počne a porodí syna a dá mu jméno Emmanuel, to je Bůh s námi.“... (21.12.2013)
Liturgie.cz (14.11.2013)
Kardinál BURKE: Krize v liturgii je spojena s krizí ve společnosti (27.09.2013)
P. Pio o mši svaté (rozhovor) (23.09.2013)
Mše svatá za mír v Sýrii v kostele sv. Petra, Špindlerův mlýn, 7. 9. 2013 (11.09.2013)
Změníme mši, abychom si udrželi mladé katolíky? (21.05.2013)
Liturgie musí být slavena řádně (07.04.2013)
Vatikán vzkazuje kněžím: Nedělejme ze mše sv. show (09.03.2013)
Vánoční výzdoba kostlů FATYMu - poděkování (20.01.2013)
Zábrušany - poutní mše svatá (01.11.2012)
Beatifikace Čtrnácti pražských mučedníků (15.10.2012)
Benedikt XVI.: Uvést sebe do souladu se slovy liturgie, tak se stáváme Božími dětmi (26.09.2012)
Představený FSSPX dostal návrh na vytvoření personální prelatury (15.06.2012)
Být plný... (27.05.2012)
Myšlenky na neděli: 3. neděle postní -(Známky nedostatečné lásky) (10.03.2012)
V neděli začne Rok biřmování (25.11.2011)
Nedělní liturgické zamyšlení (19.11.2011)
Podobenství o deseti pannách - buď připraven (06.11.2011)
Hlaste se k přípravě na biřmování! (03.11.2011)
Pohřbívání zemřelých je poslední službou lásky, kterou prokazujeme těm, kteří nás předešli (29.10.2011)
Liturgie Svatého ohně v Jeruzalémě (23.10.2011)
Nedělní přímluvy (05.10.2011)
Vatikán povolává představeného lefebvristů (08.09.2011)
Účast na liturgii mění život (31.08.2011)
Pozvánka k mezinárodní ekumenickému setkání ve Znojmě - Hradišti na téma pronásledování křesťanů (19.07.2011)
Liturgická hudba před a po II. vatikánském koncilu (07.03.2011)
O situaci varhan v současné Církvi (25.10.2010)
Žehnání školních pomůcek a dopravních prostředků v Moravském Krumlově (13.09.2010)
Obhajoba reálné přítomnosti od sv. Roberta Bellarmina (07.09.2010)
Krása liturgie (11.04.2010)
Víkend gregoriánského chorálu na Velehradě (17.02.2010)
PSVN zazpívá ve vranovské zámecké kapli (02.01.2010)
Svátost smíření (16.12.2009)
Slavnost Ježíše Krista Krále (22.11.2009)
Promluva papeže Benedikta XVI. při modlitbě nešpor s kněžími, řeholníky a řeholnicemi (16.10.2009)
Mše svatá na Šumné za doprovodu pěveckého sboru Santini (07.10.2009)
Homilie při slavení Eucharistie ze slavnosti sv. Václava -Benedikt XVI. (03.10.2009)
Slavnost sv. Jana z Boha (23.02.2009)
| Autor: Roman Tomek | Vydáno dne 31. 10. 2019 | 478 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Nové filmy, videa a audia (mp3) pro vás:
Hledání na našem webu:
Doporučujeme:
Anketa:
Jak se ti líbí časopis Milujte se!? (viz www.milujte.se)


Celkem hlasovalo: 416659
Volná šiřitelnost:
Na obsah tohoto webu si FATYM nevyhrazuje žádná autorská práva! Obsah můžete dále používat, pokud není někde stanoveno jinak.
projekt Godzone=
Jsme mediálními partnery projektu Godzone.

Na obsah tohoto webu si FATYM nevyhrazuje žádná autorská práva! Obsah můžete dále používat, pokud není někde stanoveno jinak.
Používáme
phpRS - redakční systém zdarma.

Kontakt | O nás | Webmaster | Administrace