Zajímavé...

Velikonoční zpověď nebo její levná karikatura

Pokud nechceme, aby bleskově odbavená velikonoční zpověď v přeplněném kostele byla jen formální "povinnou jízdou", měli bychom se na ni o to lépe připravit.





V souvislosti s blížícími se svátky umučení a zmrtvýchvstání Pána mnozí věřící přistupují k velikonoční zpovědi. Vykonání této svátosti smíření má v některých regionech Slovenska dodnes masový charakter.

Pastorační slabina velkých děkanátních a farních zpovědí spočívá v tom, že kromě minimalistického náznaku formy neposkytují ani dostatek času na otevřený rozhovor mezi penitentem a zpovědníkem. Kromě toho se uskutečňují často na malém prostoru, kde není možné zachovat nezbytnou intimitu, kterou si ušní zpověď ze své podstaty vyžaduje.

Proto, pokud chceme mít jistotu, že bleskově odbavená velikonoční svátost smíření v přeplněném kostele nebude jen formální "povinnou jízdou", měli bychom se na ni o to lépe připravit.

S tím souvisí fakt, že pokání má dvě vyvážené roviny, které jsou v katolické tradici neoddělitelné a aplikují se současně. V prvním případě je to pokání jako svátost spojena s rozhřešením. Tato rovina má sama několik složek shrnutých v roce 1551 na Tridentském koncilu do lítosti, vyznání a zadostiučinění.

Druhá rovina hovoří o pokání jako o křesťanské ctnosti, lidově chápané jako osvojení si ducha kajícnosti.


Završení procesu pokání


Hned v úvodu je třeba říci, že v životě věřícího katolíka by svátost smíření měla hrát klíčovou roli. Spadá totiž do širšího rámce kající praxe a je jakousi korunou, završením celého procesu pokání, kterým kajícník, tím že k ní náležitě disponován přistoupí, dosahuje smíření s Bohem a odpuštění hříchů.

Čtvrtý lateránský koncil v roce 1215 nařídil, aby se věřící alespoň jednou v roce vyzpovídal a přijal eucharistii. Od té doby je zpověď samozřejmostí a zároveň úplným minimem (to třeba zdůraznit) na to, abychom mohli říci, že žijeme svátostným životem.

Povinnost vyzpovídat se máme i v případě, že spácháme smrtelný nebo těžký hřích. Biblické texty nás v mnoha případech upozorňují na skutečnost, že jakmile začneme popírat osobní hříchy, ocitáme se ve lži. Ve lži před sebou samým, před druhými, ale zejména před Bohem.

Tím, že zanedbáváme pokání, zároveň odmítáme odpovědnost za své hříchy. Jakmile v této souvislosti začneme dělat kompromisy, byť v drobnostech, nastartujeme nebezpečný proces eroze svědomí.

Například takový biblický Kain. V knize Genesis čteme: "Kain se velmi rozhněval a zamračila se mu tvář. Tu řekl Hospodin Kainovi: ,Proč se zlobíš a proč ti zsinala tvář? Zda to není takto: Pokud děláš dobře, můžeš se natáhnout, ale pokud dobře neděláš, číhá hřích u dveří a sleduje tě jeho žádostivost, a přece ty ji máš ovládat?'"

Kainův hněv na Boha a nenávist vůči bratrovi z něj udělali prvního známého vraha. A jeho reakce? "Zde se Pán zeptal Kaina: ,Kde je tvůj bratr Ábel?' On dpověděl: ,Nevím. Jsem snad strážcem svého bratra?'" Odpověděl lží a neochotou přijmout odpovědnost za spáchaný zločin. Kain je typický modelový příklad mechanismu, podle kterého se člověk vzdaluje od Boha, ospravedlňuje si hřích, odmítá za něj převzít odpovědnost a není ochoten činit pokání.

Pokání není jednorázový úkon v zpovědnici


Na příkladu Kaina vidíme, že důsledkem odmítnutého pokání je odloučení od Boha, vyhnanství a deformované mezilidské vztahy. Lékem na tento neduh je právě svátost smíření. Jak napovídá sám název, jejím cílem je dosáhnout smíření s Bohem, ale také člověkem, pokud byl také postižený naším hříchem.



Do téhož portfolia patří také náprava křivd, které jsme svým hříšným jednáním zapříčinili. Jako křesťané víme, že bez ducha a procesu pokání se z Bohem smířit nelze. Řečeno trochu lakonicky, už při rozhodnutí, že se chci při nejbližší příležitosti vyzpovídat, musím kajícně toužit po tom, abych smíření dosáhl.

V rozporu s takovou neúplnou představou o usmiřování se s Bohem je biblické slovo pro pokání - šúb. Vyjadřuje šťastné pocity návratu vězně ze žaláře nebo psance z exilu nebo zajatce po vysvobození z nepřátelského zajetí. Šúb, to je radostný návrat domů, návrat k nebeskému Otci. Třeba marnotratný syn říká sám sobě: "Vstanu, vrátím se ke svému otci a řeknu: Otče, zhřešil jsem proti nebi i proti tobě."

Tomu odpovídá řecké metanoia, což doslova znamená změnu smýšlení, přeměnu způsobu myšlení. Šúb i metanoia se také nechápou jako jeden krátký úkon, ale jako kající proces. V biblickém kontextu by tento postoj měl být habituální, neboli trvalou dispozicí každého autentického křesťana.

Po metanoi, tedy po vnitřním odvrácení se od hříchu a obrácení srdce směrem k nápravě, nám je naše svědomí schopné při jeho zpytování ukázat, čeho všeho a v jaké míře jsme se dopustili. V tomto okamžiku je kajícník schopen upřímné lítosti.

Teprve když projdeme tímto procesem, jsme připraveni na vyznání hříchů ve svátosti smíření. V ní zažíváme odpuštění, v řeckém novozákonním originále vyjádřené jako áfezis. Původně to označovalo vymazání pohledávky či závazku. Jinými slovy řečeno, v odpuštění se nám smaže dlužní úpis našich hříchů vůči Bohu, jak říká evangelista Matouš: "Amen, pravím ti, nevyjdeš z vězení, dokud nezaplatíš do posledního halíře." Odpuštění hříchů se tak stává vysvobozením z vězení zla, jehož jsme se při páchání špatných skutků stali otroky.

Po tom, jak nám Bůh odpustil, následuje smíření. Podstatnou roli zde opět sehrává biblický koncept, kde se v procesu návratu k Bohu vyžaduje po pokání a prosbě o odpuštění i gesto smíření. Pro něj má řecký prvopis novozákonních textů termín katallagé a je třeba zdůraznit, že jde o slovo, kterým se v Novém zákoně neplýtvá. Používá se v imperativu a doslova znamená: smiřte se s Bohem, smiřte se s člověkem!

Proto ne náhodou starší křesťanská tradice ve světle Písma používala pro svátost smíření názvy jako vykoupení, spasení, ospravedlnění, posvěcení. Například podle Tomáše Akvinského svátost smíření v sobě spojuje dvě důležité roviny našeho vztahu s Bohem: spravedlnost a milosrdenství. Obě jsou propojeny a vzájemně se zmírňují. Sv. Tomáš píše: "Iustitia sine misericordia crudelitas est et misericordia sine iustitia dissolutio./Spravodlivosť bez milosrdenství je krutost a milosrdenství bez spravedlnosti je rozklad (doslovně dezintegrace)."

Důsledné pokání, milostiplné svátky


Mše svatá na Štice 5. 7. 2010


Aby byla ve zpovědi naplněna i Boží spravedlnost, je v duchu zmírněním Božím milosrdenstvím také vždy spojena se zadostiučiněním. Dnes má tato část kající praxe v závěru svaté zpovědi podobu tzv. pokuty. Původně to ale bylo zadostiučinění Bohu a člověku za křivdy, které vznikly následkem hříšného jednání.

Tento úkon v nás obnovuje to, co řecký originál Nového zákona označuje jako charis. Je to výraz pro nadpřirozenou Boží milost, respektive posvěcování ve smyslu stávání se svatým. V tomto kontextu nezapomínejme, že i největší postavy křesťanské tradice byly omilostnění hříšníci.

Po obrácení a odpuštění vykonáním zadostiučinění, jako úplným finále pokání, které následuje po svátostném rozhřešení, končíme celý kající proces, vrcholem kterého byla svátost smíření. Přijatá charis (milost) je dar obnovy naší křestní nevinnosti. Skrze ni v nás Bůh posiluje svazek s ním a tím i rezistenci vůči zlu prostřednictvím bdělosti. Proto se v nás po svátosti smíření, ke které jsme přistoupili správným způsobem, nově obnovuje posvěcující milost ztracená hříchem. Teprve po sérii těchto úkonů se vlastní zpověď stává lékem aplikovaným na narušení našeho vztahu k Bohu a člověku.

Bůh natolik respektuje naši svobodnou vůli, že nám odpouští jen ty hříchy, které chceme, aby nám byly odpuštěny. Sv. Augustin to vyjádřil takto: "Jak může lékař zahojit ránu, kterou mu nemocný nechce ukázat?"

Pokud někdo zamlčí hřích, chová se jako Kain, který se nechtěl kát, a dává najevo, že nestojí o to, aby mu Bůh odpustil. Známý americký katolický teolog Scott Hahn hovoří o hříchu, že je to smrtelná, ale léčitelná nemoc, která postihuje celého člověka a ohrožuje život věčný duše.

Jeden z nejtěžších důsledků zanedbaného a špatně pochopeného pokání je pak záliba v hříchu a potěšení v neřesti. Lékem na tento neduh je důsledně prováděná kající praxe spojená se svátostí smíření, na jejímž konci penitent zakouší radost z odpuštění.

Zpověď sestávající z formulek narychlo odříkanýchí bez ducha a s absencí potřebné lítosti a pevného předsevzetí, že se nevrátím do starých kolejí, zůstává jen povrchním zvykem.


Na závěr nám všem proto přeji, abychom se stali zodpovědnými a upřímnými kajícníky, kteří z vrcholu procesu pokání - svátosti smíření - nedělají levnou karikaturu, ale kajícnost si osvojují jako trvalou součást osobní křesťanské spirituality.

Věřím, že důslednost v pokání nám přispěje k požehnanému a milostiplnému prožití Velikonočních svátků.

Gabriel Hunčaga
Autor je historik a dominikán.

logo- postoy.sk


Převzato z www.postoj.sk, článek z 9. 4. 2017 naleznete zde.

(Na Fatym.com vydáno 11. 4. 2017, 6. 4. 2019 - 1604 přečtení)

Klášterní kostel v Sedlci, Hadonos, CC BY-SA 4.0, commons.wikimedia

Sdílet

Související články:
Zpověď očima kněze (video) (05.12.2019)
Karol Dučák: Důležitost častého svatého přijímání (a jak se v minulosti přijímalo) 2. část (25.11.2019)
Karol Dučák: Důležitost častého svatého přijímání (a jak se v minulosti přijímalo) 1. část (24.11.2019)
Co jsou to odpustky a jak jim mám porozumět? V které dny a příležitosti je lze získat (04.11.2019)
Satanské mše jsou důkazem pravdy katolického učení (04.11.2019)
Proč mezi katolíky upadá víra v přítomnost Krista v eucharistii? (16.10.2019)
Svatá Eucharistie – tlukoucí srdce církve (16.10.2019)
Když kněz žehná, to já žehnám, říká Pán Ježíš. (03.09.2019)
Ježíš mě pokáral, když jsem slavil mši svatou (25.08.2019)
Děkujeme po přijetí Kristova Těla? (12.08.2019)
Tato hostie byla natočena - krvácející a pulsující planoucí srdce (27.06.2019)
Jak s láskou přijmout Pána Ježíše v Eucharistii? (22.06.2019)
Ďábel ví o Eucharistii mnohem více než běžní katolíci, proto se před ní třese a utíká (15.06.2019)
Manželství - živý obraz Nejsvětější Trojice (12.06.2019)
7 způsobů, jak se posvěcujeme Eucharistií (05.06.2019)
Poklady, které získáváš účastí na mši svaté (03.06.2019)
Zázraky ve farnosti jako ovoce nepřetržité adorace (+ krásná svědectví účastníků)) (01.06.2019)
Pro katolíky mají význam kříže s korpusem Pána Ježíše, a nikoli 'prázdné' kříže. Proč? (19.03.2019)
Mít užitek ze zpovědi (02.03.2019)
Karol Dučák: Přijímání pod obojí v Římskokatolické církvi (28.01.2019)
Nerezignujeme zbytečně často na přijímání Eucharistie? (29.12.2018)
Kdy mohu přijít pozdě na mši svatou? (16.12.2018)
Nudíte se na mši svaté? Inspirujte se světci, jak to změnit (16.12.2018)
Každý kněz má hlubokou úctu před kajícníkem (15.12.2018)
10 důkazů, že zpověď má moc osvobodit (30.11.2018)
Svátosti jsou dary od Boha a klíčovým pilířem duchovního života (09.10.2018)
* Jak strávit hodinu v adoraci?
* + Svědectví - Jak jsem uvěřila, že Eucharistie je živý Kristus?
(12.09.2018)
Exorcismem potvrzená Boží přítomnost v Eucharistii (31.07.2018)
Hodina lásky a svobody. Proč je eucharistický půst tak důležitý? (17.06.2018)
Kardinál: Přijímání nelze sdílet s nekatolíky jako například pivo nebo koláč (16.06.2018)
Dotek lásky při prvním svatém přijímání (15.06.2018)
Cesta Eucharistie - pobožnost k úctě Kristova Těla (15.06.2018)
10 mimořádných faktů o moci Eucharistie (03.06.2018)
Duchovní nebezpečí nedůstojných přijímání: klíčový bod v Amoris diskusi (11.05.2018)
Přijímat Eucharistii do úst nebo na ruku? Důležitý je vnitřní postoj (19.04.2018)
Ovoce adorace: rapidní pokles kriminality (09.03.2018)
Kardinál Sarah o úctě k eucharistii (27.02.2018)
Generální zpověď (16.02.2018)
TŘI MOCNÉ POSVĚCENÉ PŘEDMĚTY, KTERÉ BYSTE MĚLI MÍT DOMA (03.11.2017)
Na přijímání tzv. bezlepkových hostií se nic nemění (12.07.2017)
O 77 MILOSTECH A PLODECH, JEŽ VYPLÝVAJÍ ZE ZBOŽNÉ ÚČASTI NA MŠI SVATÉ (18.06.2017)
Ikona přijímání svatých tajemství Pánova těla a krve apoštoly (17.06.2017)
Kardinál Sarah: v eucharistické úctě se učte od sv. Jana Pavla II. a sv. Matky Terezy (15.06.2017)
Eucharistie nepřipouští redukce a manipulace (14.06.2017)
Letnice - dar zralosti ve víře (31.05.2017)
Jak se svatí připravovali na přijetí Eucharistie? Odpověď zní: s Pannou Marií! (28.05.2017)
* Fundamenty (49) Křest - základ křesťanského života
* Fundamenty (50) Křest a křestní milost
(11.04.2017)
Ježíš to nemyslel doslovně s jezením Jeho těla ... že? (+ video) (09.04.2017)
TV LUX: V SAMÁRII PRI STUDNI (109): Odpuštění a příprava na gen. zpověď (04.04.2017)
Bez zpovědi bychom už nebyli katolíky (14.03.2017)
Příprava na svátost biřmování (22.02.2017)
Fundamenty (53) Svátost nemocných (07.02.2017)
Osmiletý chlapec se modlí k Nejsvětější Svátosti, získává uzdravení pro svou rodinu (06.02.2017)
OBĚŤ KRISTOVA A NAŠE Úvaha u příležitosti svátku Uvedení Páně do chrámu (31.01.2017)
Odpouští ti Bůh vždy, když jdeš ke svaté zpovědi? Ano, ale ... (12.01.2017)
Zázrak při svaté zpovědi (30.12.2016)
Ježíš jako exorcista (07.10.2016)
Jak jsem pomohl hříšníkovi na smrtelné posteli aneb síla posledního pomazání (22.09.2016)
Svěcená voda – ochranná a léčivá síla pro křesťany (07.09.2016)
Svěcená voda – poklad církve! (07.09.2016)
Z vyprávění nemocničního kaplana (22.07.2016)
Aby biřmování nebylo rozloučení s Církví (21.06.2016)
Dotek lásky při 1. svatém přijímání (20.04.2016)
Eucharistický zázrak v Polsku (12.04.2016)
ZÁZRAK VŠECH ZÁZRAKŮ Reálná přítomnost Krista v eucharistii (09.12.2015)
Staň se skutečným kmotrem! (09.12.2015)
Myšlenky o Eucharistii (- nejen ke zpytování svědomí) (06.11.2015)
Kým má být kmotr (křestní rodič) pro naše dítě (16.09.2015)
Gratulujeme ke svatbám (13.07.2015)
Rozhovor s o. Vojtěchem Kodetem: Čím odtažitější vztah, tím horší zpověď (10.06.2015)
Láska přemáhá smrt, říká o. Mellone o svém předčasném kněžském svěcení (20.04.2015)
TV Lux: FUNDAMENTY - Co se děje při zpovědi, úkony kajícníka (01.04.2015)
Eucharistie není večeře s přáteli, ale mysterium (27.03.2015)
Příprava na dobrou svátost smíření (26.03.2015)
Kniha k Synodě: Kardinálové vysvětlují, proč rozvedení nemohou přijímat eucharistii a uzavírat nové sňatky (29.09.2014)
Svatební oznámení (30.08.2014)
Přechodná změna místa stálé zpovědní služby v Brně (21.05.2014)
Eucharistie, záruka vzkříšení (16.05.2014)
Altheina poslední zpověď* (09.04.2014)
Oblažující odpuštění (25.09.2013)
Dorotka - Boží dar (20.09.2013)
Stálá zpovědní služba v Brně (03.09.2013)
Účast na mši svaté (19.06.2013)
Křest změnil situaci (16.05.2013)
Bostonský masakr: Poslední pomazání bylo raněným a umírajícím odepřeno (30.04.2013)
SKVĚLÁ VOLBA (05.04.2013)
| Autor: Roman Tomek | Vydáno dne 06. 04. 2019 | 2252 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek | Zdroj: www.postoj.sk
Nové filmy, videa a audia (mp3) pro vás:
Hledání na našem webu:
Doporučujeme:
Anketa:
Jak se ti líbí časopis Milujte se!? (viz www.milujte.se)


Celkem hlasovalo: 412638
Volná šiřitelnost:
Na obsah tohoto webu si FATYM nevyhrazuje žádná autorská práva! Obsah můžete dále používat, pokud není někde stanoveno jinak.
projekt Godzone=
Jsme mediálními partnery projektu Godzone.

Na obsah tohoto webu si FATYM nevyhrazuje žádná autorská práva! Obsah můžete dále používat, pokud není někde stanoveno jinak.
Používáme
phpRS - redakční systém zdarma.

Kontakt | O nás | Webmaster | Administrace